Proč právě tato stavba?

Vše začalo jednoho letního dne u kávy, nevinnou debatou o vlastním bydlení. Byl červenec roku 2013, s přítelem jsme spolu byli již dlouhou dobu a bydleli v pronajatém bytě. Slovo dalo slovo a my se pustili do zařizování potřebných věcí. Začali jsme se poohlížet po vhodném pozemku pro náš dům. Hledali jsme jak ve městě, tak na vesnici, ani jedna z variant nám nevadila. Hlavně jsme chtěli, aby to bylo někde na klidném a nerušeném místě. Vhodný pozemek jsme pak našli na vesnici, opravdu klidné místo s výhled na les. Takže bylo jasno a žádost na obec podaná. Další krokem bylo to hlavní, podoba našeho domu – projekt. Hledali jsme vhodné řešení podoby domu, koukali do katalogů, projížděli internet, když už se nám některý líbil, tak zase měl něco, co nám nevyhovovalo, takže chvíli trvalo, než to bylo perfektní, ale tohle člověk nechtěl a ani nemohl podcenit. Přeci jen dům člověk staví jednou za život…jak se říká :-)...a pak jsme to měli a věděli, že to je přesně tak, jak to má vypadat. Následovaly schůzky s projektantem, ještě několik doladění, úprav a v říjnu bylo vše na papíře. V listopadu nás čekalo vyřízení hypotéky, schůzky s poradci, porovnávání, zkoumání podmínek, když jsme měli vybráno, nebyl to konec. Pro samotné podepsání hypotéky jsme museli ještě hodně dokumentů doložit. V lednu 2014 jsme konečně měli podepsanou hypotéku. Sice neradi, ale v únoru jsme se odstěhovali z pronajatého bytu k rodičům. Koncem března jsme koupili pozemek a museli čekat, až nás na katastru zapíšou, mezitím jsme začli řešit stavební povolení. Začal dlouhý koloběh běhání po úřadech a dalších institucích, ze kterého nám zůstala památka v podobě skoro tří šanonů s papíry :-) Opravdu tohle jediné bychom si už zopakovat nechtěli, člověku kolikrát zůstával rozum stát nad vším, co je nutné doložit, jak vše dlouho trvá a všude jen čekáte a čekáte, ale dočkali jsme se a v září měli v ruce papír se stavebním povolením. Hned druhý den po obdržení tohoto listu jsme kopli do země, dne 25.9.2014. A začalo, to na co jsme se tak těšili- stavění našeho domu. V říjnu jsme měli hotovou desku a mezitím, co jsme čekali, než deska vyschne, začali jsme vyřizovat nabídky na okna a střechu. Hrubá stavba šla jako po másle, jedna tvárnice vedle druhé a rostlo to, rostlo. 23.11.2014 stála hrubá stavba. Po zimě pak byla střecha a okna, už se to krásně rýsovalo a my se nemohli dočkat, až tu budeme žít. Pustili jsme se s vervou do prací uvnitř, a jak se říká, hrubá stavba vyroste hned a je vidět, ale práce uvnitř jdou pomalu a vidět nejsou. Ale nás to neodradilo, i když to byl někdy stres a nervy, tak jsme to zvládli. A v prosinci 2015 byl náš domeček skoro hotový. Ještě nás čekalo zařídit vše potřebné ke kolaudaci, další papíry,úřady. Postupně jsme dolaďovali interiér a maličkosti, takže nákupy směr Ikea byly jasné, někdy jsme tam byli už více než doma:-)  Také jsme udělali venkovní fasádu, chodníky. V červenci 2016 jsme dostali souhlas s užíváním domu-kolaudace byla hotová. Ještě jsme si oběhali úřady na trvalý pobyt a dostali číslo popisné ,,115,,. A teď? Už si jen užíváme život tady v našem domě, který jsme společně vybudovali a je přesně takový, jaký jsme ho chtěli mít.

Je to náš domov.